Byli jsme blázni začít náš výlet na Den Bláznů?

Tohle mi dávno, ještě v dubnu, někdo řekl. Tenkrát jsme se tomu jen zasmáli, ale postupem času si začínám říkat, jestli ono na tom něco nebude.
Začalo to hned druhou nocí, kdy jsme kempovali, jedna z našich nových matrací to nevydržela. Naštěstí náš kamarád Alastair nám slíbil vyměnit ji za svou, jen jsme museli pár dní počkat. Alastair se s námi potkal na Winchelsea Beach, dodneška si myslím, že to byl zatím nejhorší den. Bylo pozdě, zima a dostat lodě na břeh nám tenkrát trvalo hodinu a půl pískem a blátem. Tam jsme také přišli o naše první kolečka. Naštěstí v Brightonu se nám podařilo získat nová.

20120705-091538.jpg

Druhá matrace odešla za týden po první. Tenkrát to byla moje kolegyně Kerri, kdo nám koupil a doručil novou v Bouremouthu.
Těsnění u krku u mého nového suchého obleku prasklo na Chesil Beach.
Jet pár kilometrů s netěsnícím, vědět, že když se převrátím, tak mi do něj nateče a já už do lodě nevlezu, nebylo zrovna příjemné. Tehdy jsme končili v Burton Bradstocku u Barbary a Iana, a ti mi pomohli sehnat firmu, která těsnění rychle vyměnila. Ještě, že nás tam bouře zdržela čtyři dny.
Michalův suchý oblek to vydržel k Portscatho. Odtud putoval poštou zpět do Typhoonu na opravu. Při pozdějším setkání s Barbarou a Ianem v Harlyn Bay v Cornwallu, nám nové a opravené obleky zase předali.

20120705-091710.jpg

Byli jsme na západním pobřeží a já doufala, že už je to všechno. Nebylo. Spojka u mého jinak parádního pádla začala prokluzovat. Selhala úplně, zrovna, když jsme zápasili s protivětrem a docela velkýma vlnama za Freshwater East. Michal to pohotově zafixoval páskou. Od té doby mám na pádle uprostřed oranžovou pásku, s pádlem se mi pádluje tak dobře, že se mi jej nechce měnit.
Michalovo pádlo dostalo stejnou pásku asi o tři týdny později.

20120705-091852.jpg

Už snad nic přijít nemůže, říkala jsem si. Můj iPhone umřel v hostelu na Rhuba Reidh. Nevadilo by to tolik, kdybychom v něm neměli všechny mořské charty. Navionic naštěstí ale zrovna konečně zpřístupnil novou verzi pro iPady. Takže charty zase máme.
Zahnuli jsme za severovýchodní roh a zjistili, že Michalova vysílačka už nikdy fungovat nebude. No nic, měli jsme ještě moji. Ale jen do Moray Firth, zrovna kdyby se nám hodila, jsme zjistili, že ani ta už pořádně nefunguje. Někdo jménem Fiona nám v tu dobu poslal komentář na blog, že bydlí v tomto kraji, a jestli něco nepotřebujeme. Půjčili jsme si její adresu a koupili si nové vysílačky. Včera nám je doručila.
Ovšem naše štěstí v nešetěstí dosáhlo vrcholu předevčírem. Přistáli jsme docela pozdě, kolem deváté, a chvíli nám trvalo než jsme našli kam si u vesnice postavíme stan. Když jsme si konečně vařili večeři, byli jsme vyrušeni autem s blikajícími majáky pobřežní hlídky. Náš Spot prý vysílá SOS signál. A jo, vysílal, sám od sebe si ho pouštěl. Aby ho mohl aktivovat člověk, musí se nejprve dostat ke správnému tlačítku. Umlčeli jsme jej až když jsme z něj dostali baterky. Hlídka byla ráda, že nás zachraňovat nemusí. My jsme byli rádi, že to funguje. Jenom chudák Kerri byla dost vylekaná, když dostala z Ameriky telefon, že vysíláme SOS, a jestli neví, kde jsme. My jsme si navíc zrovna pro ten večer vybrali místo bez jakéhokoliv signálu, takže místo večeře se šlo na kopec hledat signál a dát vše dopořádku.

20120705-091752.jpg

Tak nevím. Podcenili jsme datum prvního apríla, nebo jen máme štěstí v neštěstí? Kdyby bylo na mně, vůbec by mi nevadilo taková zpestření nemít.

Reklamy

4 responses

  1. Ahoj, ahoj, ahoj, tak jsem si pozorně přečetl váš dosavadní boj s nepřízni datumu, ve kterém jste vyráželi na svoji přetěžkou mořskou plavbu. Při čtení předchozích příspěvků jsem měl dojem, že vše jde celkem dobře, tušil jsem, že to nemůže být tak jednoduché, jak to na mne doposud působilo. Jsem rád, že jsem se dozvěděl i o vážných problémech, které vás provázejí. Jsem rád, že jsem se dověděl, ne, že je máte. Vím, že sdělená starost je poloviční starost a velice mne těší, že vždy najdete dobré lidi, kteří vám pomohou. Sleduji předpovědi počasí, sinoptickou situaci a neustále vidím, že počasí vám moc nepomáhá, proudění vzduchu jde vždy proti směru vaší cesty a také si říkám, že se to musí změnit ve váš prospěch a nějak cítím v kostech, že to tak bude. A teď něco optimistického, po krizi vždy přichází oživení, cítím, že přichází (to oživení), v Čechách jsme měli v televizi takový pořad „Možná přijde i kouzelník“, snad přijde i k vám a vykouzlí vám pohodový průběh vaší cesty. Moc, moc, vám to s Pavlou přejeme a smekáme před vámi.

  2. Natalko a Michale, nebyli jste blázni, ale vy víte, že zejména Natalka, nemá nikdy nic zadarmo. Ale o tom je život a právě takovými !příběhy nakonec zažíváte mnohem víc než mnozí jiní, kterí to mají nalajnované… Lidé, kteří vám pomohli, vás vždycky určitě postrčili kousek dál a každé krásné setkání, je ohromné bohatství. ta

  3. no jak Vás dva znám, tak by to bez toho asi pro Vás nebylo to pravé ;o) … že si stejně potajmu přeješ, aby to nebylo nudné, jen pádlovat a pádlovat ;o) … držíme palce, víme že nepřízen osudu hravě překonáte ;o) …

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s