Severní odysea

Protože mezi naším posledním článkem a tímto uplynula dlouhá doba, kdy jsme neměli připojení, je tento příspěvek poněkud delší. Pohodlně se posaďte a užíjte si to, tak jako jsme si to užívali my.

Tři dny jsme strávili v kempu Port a Bhaigh u Summer Isles. Kemp není v mapě a našli jsme jej úplně náhodou. Tedy my jsme jej ani nehledali, bohužel, jediné možné místo k přistání bylo právě u něj. Ale nakonec to nijak nevadilo. Umyvárny a kuchyňka měly vstupní místnost se dvěma stoly a židlemi a WiFi, prostě vše, co circumnavigátor na suchu potřebuje. Navíc hospoda byla je přes cestu.

20120622-112857.jpg

Po těch třech dnech se nám ani nechtělo odjíždět, ale musíme nebo to neobejdeme. V neděli, když se vítr uklidnil tak, že se dalo vyjet, jsme tedy vše sbalili a vyjeli.
Ovšem útesy Rubha na Coignah si brzy získaly naši plnou pozornost, která byla jen občas odvedena větší či menší vlnkou. Kdyby se tu lezlo, bylo by tu určitě plno lezců. Brzy přestalo i pršet a my se konečně začali přibližovat k Point of Stoer, poslednímu výběžku před Cape Wrath.
Cesta nám příjemně ubíhala, ovšem hovory by asi dávaly smysl jen těm, kteří spolu strávili 80 dní na moři.

20120622-112921.jpg

20120622-113045.jpg

Když jsme minuli poloostrov, rozhodli jsme se nezajíždět do zátok, ale zůstat pěkně venku. Takto jsme se mohli kochat výhledy na kopce Assyntu a Reay Forest. Pamatuju si, jak jsem si na konci dubna, ještě na jižním pobřeží, četla blog Johna Willacy, který také jede Británii ( vyjížděl z Anglesey), o tom, že když zde jel, byl na kopcích ještě sníh. Tehdy jsem si říkala jak daleko to ještě máme, a jestli pak sem asi vůbec dojedem a kdy.
Ten den jsme chtěli dojet co nejdál, ale bílá pláž na ostrově Handa se na nás dívala tak přesvědčivě, že jsme neodolali. Handa je ostrov plný ptáků a králičích nor, ale spalo se tu dobře.

20120622-113151.jpg

20120622-113227.jpg

Pondělí ráno nás přivítalo sluncem, to je dobře, neboť to je velmi důležitý den.

20120622-113348.jpg

Měli bychom objet Cape Wrath. Cape Wrath je důležité místo naší cesty. Cape Wrath nemá zrovna dobrou pověst mezi námořníky a rybáři, a mnoho kajakářů o něm sní. Hodně lodí si u něj v minulosti vylámalo zuby. Je to nejseverozápadnější výběžek vystavený na milost počasí, severnímu Atlantiku a Severnímu moři, takže vše, co se tam upeče schytá první. I samotné jeho jméno, Mys Hněvu/Děsu/Zlosti, mu přidává na pověsti.
Ovšem původ jeho jména má úplně jiný význam. Pochází z doby Vikingů a v jejich jazyce znamenal Bod Návratu, od něj už to měli zpět domů stále stejným směrem. I pro nás to je bod návratu. Máme za sebou už čtyři ze šesti rohů, a i když máme ještě severní pobřeží před sebou, už přece jen pojedeme pouze na východ a na jih, a na jihovýchodě země přece bydlíme.
Cestu k němu a kolem něj jsme si pořádně užili. Díky klidným podmínkám jsme mohli jet jak blízko nebo daleko od pobřeží jsme chtěli. Ve skále pod majákem jsou dokonce dva přírodní tunely, a nám se jedním podařilo projet.

20120622-113544.jpg

20120622-113613.jpg

20120622-113643.jpg

Ještě v něčem byl Cape Wrath pro nás důležitý, už v Londýně jsem si usmyslela, že až tu pojedem, tak se musíme stavit na kafe k majáku.

20120622-113800.jpg

20120622-113824.jpg

Přece jen jídlo funguje jako bezpečný motivátor. Maják, jak už to bývá, stojí na opuštěném místě a velké území kolem poloostrova je neobydlené. U majáku ovšem bydlí manželé Kay a John Ure, kteří tu mají otevřené malé kafe, 24/7 jak píší. Ale tak horké to není. Aby se sem člověk dostal, pokud nepřipádluje, musí z Dureness na ferry a pak minibusem, to vše jen za příznivého počasí a dostatku zájmu. Jinak většina území je pod správou ministerstva obrany, a jako na mnoha místech, je občas využíváno v výcviku a hlavně střelbám.

Cape Wrath a manželé Ure se také dostali do národních novin během loňské zimy. Zatímco mě neočekávaně silné sněžení loni před Vánoci zabránilo v cestě do Vietnamu, Kay připravil daleko krušnější chvilky. Vypravila se na předvánoční nákup do Iverness, ale domů se vrátila až o měsíc později. Sníh zablokoval cestu k majáku.

20120622-113924.jpg

Michalovi se výlet k majáku také líbil. Michal jídlem, kávou ani majákem unešen nebyl, zato výhledy, prý byly úžasné. Kochal se výhledy na modrostříbrné nic, ze kterého vykukovaly tmavěmodré hrbolky. Ale prý to byl Harris a Lewis na Vnějších Hebribách nalevo, Severní Rhona a Sule Skerry na severu, a Orkneje napravo. Hned se mu v hlavě začal odvíjet plán o dalších přejezdech. No, v nejlepším je třeba odejít.
Po návštěvě majáku jsme se opět převlékli do pádlovacího a popojeli další tři kilometry do zátoky Kearvaig. Je tam totiž bothy, a ne ledajaká, je to jedna z nejhezčích ve Skotsku, jak vevnitř, tak i svým okolím.

20120622-114030.jpg

20120622-114102.jpg

20120622-114134.jpg

20120622-114158.jpg

Úterní ráno bylo deštivé a Michal se vážně zamyslel, zda není na čase obléci si suché obleky. Jenže byly sbalené v lodích, a nám se pro ně nechtělo, takže jsme se zase oblékli do bund a kalhot.
Na pláži nás uvítaly lámající se vlny, které mají na stupnici označení „Bude se brečet“. Ta má několik stupňů, od „Troška vzrušení“, přes „Bude se brečet“, až po „Jistá smrt“.
Takže jsem usedla do lodě, Michal mě vyšoupl, dvě vlny se dohnaly, zabalily najednou a šla jsem se s brekem převléct do suchého obleku.

Plavbu jsme začali pod nejvyššími útesy na Britské pevnině, Clo Mor, mají až 281metrů, ale z moře tak velké nevypadaly. Také jsme minuli ostrůvek An Garbh-eilean, který je používán jako cíl při střelbách. Rybářská loď a jachta nadohled nám dávaly naději, že dnes se nestřílí.

20120622-114350.jpg

20120622-114417.jpg

Naše další zastávka bylo Durness, konečně město, říkali jsme si, bude WiFi nebo 3G. Jenže nebylo nic. Zašli jsme do Sago Sands Oasis baru, pěkné jméno, pěkná lokalita, ale jídlo hnus. No nic, občas nám je úplně jedno, co jíme, hlavně, že nemáme hlad. Na druhou stranu tu točili Kozla a obsluhoval nás český student z Brna (zapoměli jsme se představit). A o čem si Češi povídají, když se uprostrěd ničeho setkají? On si pochvaloval surf, rybaření a bouldrování v oklí Durness, my lezení a surfování v Cornwallu.

20120622-114611.jpg

20120622-114639.jpg

Jídlo sice bylo otřesné, ale nastartovalo nás tak, že jsme jeli a jeli stále vpřed. Měli jsme stejně jen stránku z auto atlasu a na té moc detailu není. V jedenáct večer, když slunce zašlo jsme začali hledat místo na bezpečné přistání. Cestu jsme si užívali, výhledy na okolní krajinu byly parádní a oceánské vlny s námi pohupovali vysoko nahoru a dolů, ale nic vzrušujícího. Tedy jen do chvíle, než jsme si uvědomila, že ony i my míříme stejným směrem ke břehu, kde všichni budeme muset zastavit. Naštěstí i bez mapy se nám povedlo najít malou plážičku ukrytou na straně. A tak přistání bylo úplně v pohodě.

20120622-115025.jpg

Noc byla krátká, šli jsme spát po půlnoci a už v šest jsme vstávali, ať chytneme proud kolem Strathy Pointu. Proudy už tu dlouho nebyly, ale dostáváme se opět do míst, kde jsou rychlé a silné a budou řídit naše pádlování. Den byl opět krásný, moře klidné až na ten swell (oceánské vlny). Mohli jsme jet docela blízko pobřeží, a když bylo třeba zastavit na záchod, našli jsme opravdu krásné místo. Čověk si má ulevoval ve stylu. Bohužel u toho nádherného místa byla také na skále uvěznéná ovce. Asi spadla z útesu. Stála tam a koukala na nás a my na ni, ale co s ní? Jak se zachraňuje taková ovce? Umí plavat? Máme ji shodit do vody a odtáhnout na nejbližší přístupné místo, nebo svést na kajaku jako tuleně? Máme to nahlásit pobřežní hlídce ve vzdáleném Aberdeenu? „Pobřežní hlídko, pobřežní hlídko, pobřežní hlídko, tady homeseahome kajak. Je tu ovce. Přepínám“? No asi by je to nenadchlo. Rozhodli jsme se to nahlásit na nejbižší policejní stanici nebo na poště. Jenže po té, co jsme objeli Strathy Point se zvedl vítr, a my už do žádné vesnice ten den nedojeli. Foukalo dokonce tak silně, že i na další přestávku jsme museli zastavit na útesech před Atomovou elektrárnou, ale přežili jsme to my i ostraha.

20120622-115246.jpg

20120622-115342.jpg

20120622-115411.jpg

Nakonec jsme skončili v malé zátoce u hradu Brims. Tedy teď už je to jen ruina farmářského domu přestaveného z bývalého hradu. Zátoka byla malá, krytá od swellu, ale ten smrad. Za odlivu vyleze z vody dlouhý a hlubokým pás řas. No když jsme se jimi probrodili na břeh, fuj, nebylo to až tak strašné. Lodě po nich docela kloužou.
Celé pobřeží od továrny až k Brims je tvořeno z kamenných desek, které vybíhají daleko do moře. My jsme měli štěstí a viděli jen malý malinkatý surfíček, na fotkách jsme viděli, co zde vlny lámající se o kameny dovedou. Surfaři si to tu asi užívají, ale soudný člověk v naloženém expedičním mořském kajaku prchá.

20120622-115601.jpg

20120622-115637.jpg

20120622-115711.jpg

Předpověď na další dny je vítr a víc větru. Ráno, ve středu, to ještě šlo a my proti němu bojovali až do Thurso. Vypadá to, že bude foukat minimálně dva až tři dny, a tak jsme se rozhodli to strávit pod střechou a blízko nějaké zábavy. Přistáli jsme v přistavu ve Scrabster, odkud jezdí trajekty na Orkneje, a zašli jsme za velitelem přístavu s prosbou o radu, kde můžem nechat lodě. Přece jen mít je na pláži u města několik dní za sebou, by nemuselo dobře dopadnout. Pán s námi souhlasil, a tak jsou lodě teď za jeho kanceláří, a my jsme autobusem odjeli do města do hostelu v Thurso.
Čeká nás projetí Pentland Firth, zúžení mezi pevninou a Orkejskými ostrovy. Proud zde může téct rychlostí až 20km/h, takže je třeba si to dobře načasovat. Když se ovšem rychlý proud potká s protivětrem, tak kajakář nemá šanci. Takže teď čekáme až se podmínky uklidní natolik, že se tam budeme moci podívat.

20120622-115820.jpg

Reklamy

3 responses

  1. Ahooj,už jsem vám to psla i na facebook,jsme rádi,že jste v pořádku,maják byl romantika,dobře naplánováno Naty,jen ta ovečka…..:-) Táta vás zdraví v současné chvíli ze Chamonix. A mne by jen zajímalo,zda kromě jídla různé kvality máte čas také ochutnat nějakou tu whisky,či jiný nápoj a jak jsou na tom s kvalitou ony?:)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s