První dojmy ze Skotska

Skotsko bylo jedním z dílčích cílů během naší cesty. Na lodi mám nálepku našeho loga a během posledních dvou měsíců jsem na ní často koukala a říkala si, jaká to bude paráda až tam budem, jak daleko už to bude. No a najednou jsme tu. Co teď? Jasně je třeba pádlovat dál, ale kam, najednou motivace posouvat se dál zmizela a z pádlování se stala rutina a práce, kterou je třeba každý den udělat.
Naštěstí tento pocit netrval dlouho. Pomohl tomu email od Cathy a Stuarta s pozváním. Najednou byl cíl jasný, Easdale, ostrov kousek jižně od Oban, které je v půlce naší cesty.

20120605-100040.jpg

Mezi námi a Easdale ovšem byl dlouhý úsek, který který vede skrz lochy a průlivy mezi ostrovy. Což z něj dělá nádhernou krajinu, ale také kajakářský oříšek. Ten nebyl ve velkých vlnách nebo surfu, odlivu a přílivu, od toho všeho je to chráněné řadou vnějších ostrovů, ale množství vody, které se musí prodrat úzkými průlivy vytváří silné a rychlé proudy (až 20km/h). To znamená dobré plánování a dodržování jízdního řádu, proti proudu jet opravdu nelze.

20120605-100148.jpg

Od slíbené postele a sprchy nás dělilo asi 80 kilometrů. Ale pouze šest hodin proudu denně (druhá várka začínala pozdě večer), znamenala buď pádlovat několik dní nebo se zkousnout. My tam chtěli být co nejdřív, a proto jsme zvolili druhou variantu. Ta byla hned za začátku utnuta silným protivětrem, a tak místo kilometrů jsme polykali kávičku a dortíky. Počasí nám dovolilo vyrazit až v šest večer. Na druhou stranu jsme si mohli vychutnávat z lodi západ slunce s Jurou v pozadí, a když se už skoro úplně setmělo, v jedenáct hodin, našli jsme krásnou zdánlivě opuštěnou pláž. Stál tam totiž stan, a jak jsme zjistili posléze, spal v něm chrapoun.

20120605-100229.jpg

Druhý den, byl den, kdy jsme chtěli spát v posteli, vyrazili jsme tedy brzy a co to dá. Po nějaké době jsme dorazili k obávaným průlivům. Jedním z nich je slavný Corryvrecan. Corryvreckan (v gaelštině Coire Bhreacain „hrnec kropenatého moře“ ), nebo taky Strait of Corryvreckan – úzký průliv mezi ostrovy Jura a Scarba, kde díky nerovnostem podmořského dna (podmořské věže a díry) vznikají silné víry a stojaté vlny. Corryvreckan je třetí největší mořský vír na světě. Proudění tu dosahuje rychlosti až 16 km/hod a vlny jsou vysoké až devět metrů. Tím jsme sice jet nemuseli, on tam taky nikdo moc nejezdí, objeli jsme ho velkým obloukem. Stejně jsme pocítili jeho sílu. Proud k němu silně táhnul, a jako naschvál se slunce schovali za mraky a zvedl se vítr. Když jsme uvolnili, mohli jsme slyšet jeho hukot. Navíc, co vypadalo jako malá vzdálenost se najednou zdála nekonečná, když jsme se dostali do závětří Scarby, oddechla jsem si.

20120605-100315.jpg

Mezi Scarbou a Luingem jsme doslova prolétli a vjeli do systému zmatených proudů, které sice tekla přibližně našim směrem, rozdíly v rychlosti proudění vody formovaly víry všude kolem nás, takže udržet přímý směr nešlo, loď se chovala jako auto s letními gumami na ledě.

20120605-100407.jpg

Ovšem Easdale už byla na dosah, my se už nemuseli bát, že to nestihnem a proti proudu nikdy nedojedem.

<a href="https://homeseahome.files.wordpress.com/2012/06/20120605-100520.jpg20120605-100520.jpg
A my se zase mohli kochat. Easdale je malý ostrov, kde se v minulých stoletích těžila břidlice.

20120605-100701.jpg

Dnes je vyhledávanou dovolenkouvou destinací, i když tu stále žije kolem 70 lidí. A mají to tu moc pěkné.

20120605-100756.jpg

My jsme přijeli ještě než naši hostitelé přišli z práce a hned jsme se zabydleli.

20120605-100900.jpg

Reklamy

2 responses

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s