Anglesey – Isle of Man

Možná to bude tím, že jsem jako kluk četl příliš mnoho knih o moři, pirátech a mořských vlcích, možná jen tím, že moře bylo od nás vždy tak vzdálené. Ať už je pravda jakákoliv, ostrovy mne nepřestávají lákat.
Okolo Británie je ostrovů celá řada, jeden z nich však během příprav vyčníval nade všemi ostatními, Isle of Man. Cesta přes něj znamená velkou zkratku a vyhnutí se celé řadě dlouhých blátitých pláží podél západního anglického pobřeží. Isle of Man je rovněž jedním z míst, které touží navštívit celá řada mořských kajakářů. Má to však jedno velice podstatné ALE, není snadné se na něj dostat vlastní silou. Každý s možných přejezdů se nachází v řádech desítek kilometrů a všechny jsou zpestřeny přítomností přílivových proudu. Tím nejdelším z nich je přejezd z Anglesey.
Během příprav a samotné cesty byla mou ženou pro všechny tyto výše uvedené důvody jakákoli zmínka o něm přísně zakázána. Na možný přejezd na něj bylo zakázáno myslet, natož o něm mluvit.
Jak během našeho postupu narůstal počet přejetých zátok a navštívených ostrovů začínalo i mně být jasné, že o něčem podobném můžeme přemýšlet jen za perfektního počasí, a tak jsem se začal v duchu připravovat na náročný postup blátem okolo Liverpoolu a Morecambe Bay. O to víc jsem byl překvapen, když Naty uprostřed Cardigan Bay přišla s tím, že o Isle of Man přemýšlí, a že když budou dobré podmínky, tak bychom na něj mohli přejet.
Tím se spustil boj s časem, předpověď počasí byla výborná, ale do Bull Bay na Anglesey odkud se vyráží, nás dělilo přinejmenším pět pádlovacích dnů. Celou dobu to vypadalo, že máme jeden den zpoždění a období pěkného počasí skončí příliš brzy. Na konci Menai Strait přišel čas se rozhodnout, zahnout do prava či do leva, na Liverpool či do Bull Bay a na IOM. Předpověď ráno na další dva dny byla téměr perfektní, žádný vítr, žádné vlny, jediné co v ní přebývalo byla mlha. To ráno byla obzvlášt hustá, viditelnost 100-200 metrů. Dvě hodiny jsme probírali mapy, charty a různé předpovědi, už jsme se oba smířili s cestou do prava, ale pořád se nám do toho nechtělo. Když přišel čas vyrazit, rozhodl jsem se, mlha se zvedne, a tak jsme vyrazili vlevo.
Když jsme dorazili do Bull Bay, bylo zřejmé, že stan uprostřed vesnice můžeme postavit až po setmění, jinde místo nebylo, a jelikož jsme potřebovali dopočítat kurz a překreslit údaje o přílivu a proudech do mapy, vyrazili jsme do hospody na WiFi a pivo.

20120526-212049.jpg
Musím přiznat, že tu noc jsem poprvé na naší cestě usínal s pocitem mravenčení okolo žaludku a obavami jestli jsou moje výpočty správné a jaká nakonec bude viditelnost. Naštěstí brzké ranní slunce všechny obavy rychle rozehnalo a my krátce po šesté vyrazili směrem na sever k Isle of Man.

20120526-212222.jpg
K vlastnímu přejezdu není moc co psát, po pár hodinách se země za námi ztratila v oparu a monotónní pádlování bylo přerušovano pouze zastávkami na pití, svačinu a záchod. Během cesty jsme toho viděli málo, jednu velkou loď, jeden rychlý člun, jednu jachtu v dálce, dvě rybářské lodě, malého delfína a ptáky, ale ani tak to nebyla nuda. Země se ukázala po šesti hodinách a za dalších pět jsme přistáli.

20120526-212330.jpg

20120526-212346.jpg

20120526-212403.jpg

20120526-212415.jpg

20120526-213828.jpg

Reklamy

One response

  1. Jste skvělí!!!!!!!!!! Blahopřejeme k odvážnému rozhodnutí a držíme palce,ať jsou všechna další rozhodnutí také šťastná,fakt jsme na vás všichni pyšní:-))

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s